Konopí Sativa
Konopí seté (Cannabis sativa L.)
Je teplomilná jednoletá dvoudomá rostlina z čeledi Cannabaceae původem ze střední Asie. V této čeledi se nachází pouze dvě rostliny - konopí seté a chmel otáčivý (Humulus lupulus L.), samo konopí se dělí na dva poddruhy. Kulturní druh se tradičně využívá jako olejnina a rostlina přadná, zařazuje se i mezi energetické plodiny. V zahraničí se ekologicky pěstují povolené odrůdy s garantovaným nízkým obsahem omamných látek, v Česku se tyto variety pěstují již na několika stech hektarů.
VÝSKYT
Původem konopí je oblast Střední Asie a Indie. Tento druh je typický pro oblasti ležící na sever od 30° severní šířky a zplanělé dnes roste např. v povodí Volhy, v Himálaji, v Mongolsku a jinde. Pěstuje se v řadě zemí Evropy, Asie a Severní Ameriky. Tento druh konopí se tradičně pěstoval jako textilní rostlina v nejteplejších oblastech i u nás.
POPIS
Konopí je 80 – 350 cm vysoká bylina s přímou a v horní části krátce větvenou lodyhou. Dlanité listy jsou 5 – 7 četné, lístky kopinaté a hrubě zubaté. Samičí rostliny jsou větší než samčí a jsou více olistěné a tmavší. Samčí rostliny dozrávají o 4 – 6 týdnů dříve než samičí. Za normálních podmínek je 53 % samčích rostlin a 47 % samičích. Plodem je šedohnědá nažka obalená listenem. Semena mají žlutohnědou až hnědou barvu a voskový povrch.
ROZLIŠUJE SE NA ČTYŘI SKUPINY:
- Nejranější typy (Konopí severní) je skupina konopí s vegetační dobou 50 - 80 dní. Dosahují výšky 60 - 80 cm.
Tato skupina se dělí na odrůdy rané s nejkratším stonkem, a sibiřské s nízkým až středním stonkem, které jsou blízké odrůdám středoruským. Konopí severní je rozšířené na Irkutsku, Čiti, Karélii, Jakutsku) a částečně i ve Finsku. Dává velmi malé výnosy stonků a semen.
- Středně rané typy (Konopí středoruská) je skupina konopí s vegetační dobou 90 - 120 dní. Stonky dosahují výšky 1,25 - 2 m, jsou tenké a slabě hranaté.
Je to nejrozšířenější skupina konopí na světě. Pěstuje se především v hlavních konopářských oblastech Ruska a Ukrajiny. Vzhledem k odlišným klimatickým a půdním podmínkám se vyvinula celá řada jednotlivých typů blížící se jedné straně sibiřskému konopí a na druhé jižnímu konopí. Obsah THC se pohybuje u těchto odrůd mezi 0,4 - 1 %.
- Středně pozdní až pozdní typy (Konopí jižní) je skupina konopí s vegetační dobou 120 - 165 dní. Dosahují výšky 2,5 - 4 m (v tropech až 7 m).
- Přechodné typy (Konopí středoevropské) je skupina konopí, která byla vyšlechtěna křížením předchozích typů ze skupiny středoruských konopí a typů jižního konopí. Tyto odrůdy byly vyšlechtěny, aby se zkombinovaly výhodné vlastnosti obou typů (výnos stonků a semen) a aby měly nízký obsah THC (0,01 až do 0,2 %). Tyto vyšlechtěné odrůdy pěstované v Evropě se označují názvem „technické konopí“.
Vegetační doba je min. 100 dní s maximem růstu v červnu a červenci, kvete v srpnu. V Evropě se pěstuje na hlinitých půdách, převážně v nejteplejších oblastech. Ojediněle dochází ke zplaňování podél polí, cest a silnic.
Pro konopí seté platí, že čím kratší je vegetační doba, tím je kratší stonek a tím nižší výnos, hrubší vlákno, menší listy, květy a semena.
Semena obsahují olej bohatý na bílkoviny (až 20 %) a vitamin E. Vylisovaný olej se používá v potravinářství, kosmetice, k výrobě mýdel, mazadel a barev. Pokrutiny zbylé po vylisování se zkrmují. Celá semena jsou pod tradičním názvem "semenec" běžně používána jako krmivo pro ptactvo. Obsahují dále mastné kyseliny (palmitová, stearová, olejová, linolová, linolenová).
POUŽITÍ KONOPÍ:
- Různé formy ekzémů
- Zlepšuje kvalitu pokožky a vlasů
- Problematická pleť
- Terapie glaukomu
- Při nevolnosti a nechutenství
- Nádorové onemocnění
- Sclerosis cerebrospinalis multiplex
- Crohnova choroba
- Tlumení bolesti
- Navození klidného spánku a relaxace
- Migrény
- Revmatismus
